Pro Lidovky.cz jsem napsal článek o svém nomádském životě ve skotsku

V rámci fotoexpedic, které organizuji a vedu,  jsem v roce 2017 dlouhodbě pobýval ve Skotsku a také jsem tam vedl další fotokurz a fotoexpedici.Jak může vypadat život v dodávce, jak přežít samotu ve skotské divočině a jak udělat na cestě aspoň nějaké fotografie, abyste se nevrátili domů s prázdnou?Napsal jsem článek pro Lidovky.cz, kde jsem publikoval letošní skotské fotografie ze své 40denní cesty.Roste tady: https://goo.gl/7R3uDz

Recenze filmu Visual Acoustics, Julius Shulman, fotograf architektury

Přiznám se, že mě dlouho fotograf Julius Shulman míjel. Nebyla příležitost se do hloubky věnovat jeho práci a podívat se, jak pracovala ikona fotografie architektury poloviny minulého století.  Až nyní jsem se dostal ke starém DVD a dokumentu Visual Acoustics z roku 2008  a pustil si půldruhé hodiny trvající dějství plné vizuálního a fotografického  přepychu.  Doslova: co fotka, to naprostý skvost, vyváženost, smysl pro detail, světlo, poměr, rozměr… Julius Shulman  se v průběhu svého dlouhého a plodného života zapsal do dějin fotografie jako skvělý fotograf architektury. Ovšem z filmu a jeho života na mě vystupuje ještě něco jiného. On nebyl jen obyčejným fotografem, díky jeho fotografiím se totiž ​ mnohá architektonická díla postavená zejména v druhé polovině minulého století v USA dokázala zviditelnit jako funkční životní prostor pro lidi, protože teprve Shulman v nich objevil ten prostor, světlo, a životní rozměr. Tento styl je mi osobně trošku… Číst dále »Recenze filmu Visual Acoustics, Julius Shulman, fotograf architektury

Volná tvorba: nejraději v přírodě

Když si potřebuje člověk vydechnout, uzavřít některé kapitoly a utřídit nové myšlenky, někdo k tomu používá sport, cestování nebo kino. Každého uvolní něco jiného. Na mě funguje focení v přírodě. Popadnu stativ, dva fotoaparáty, dva tři objektivy, nějaké filtry a vyrazím. Buď mám něco vyhlídnutého dopředu, nebo časteji: jen tak procházím krajinu a dívám se kolem sebe na kontrasty, barvy, sleduji pohyb Slunce , proměny krajiny a hlavně to ticho.  Donutí mě to zaměřit pozornost  na jedno téma: focení, a tomu se věnovat na 100 %. Využil jsem silvestrovského víkendu na konci roku 2016 a udělal ve dvou dnech asi 30 fotografií a tři z nich vám předkládám s tím, že doufám, že vás potěší. Mám z nich velkou radost, protože jsem objevil nová dvě fotograficky hodně zajímavá místa, kterým se budu dále věnovat. Takže slibný začátek roku. ​Hezký nový rok všem.

Vernisáž fotografa Karla Richtra

Dnes fotografie z hezké vernisáže  Karla Richtra a jeho fotografií vyrobené kolodiovým procesem, 150 let starou technikou. S Karlem jsem také dělal rozhovor pro náš internetový fotoklub FOCUSCLUB.CZ, přečíst si o této technice můžete tady.

Návrh světelné scény pro focení v ateliéru

Když se připravuji na konkrétní zakázku focení v ateliéru, často si do procesu přípravy zahrnu také světelné zkoušky. Ty mi umožní v klidu připravit předběžně scénu a také vybrat nejvhodnější typy světel, přesně podle toho, jaké zadání pro fotografování mám.  Ikdyž ty „syntetické“ nástroje mají své mouchy, přeci jen trpělivost  takového modelu se s reálnou situací nedá pochopitelně srovnávat.

Testy a recenze: TAMRON SP 35 f/1.8, TAMRON SP 45 f/1.8, SAMYANG 14 f/2.8 a SAMYANG 12 f/2.8.

Jako řemeslník si vybírá pečlivě kvalitní a spolehlivý nástroj, musím i já ve své fotografické praxi pečlivě vybírat objektivy, jejichž kvalita se zcela zásadně podepisuje na na kvalitě výsledné fotografie.  Uvítal jsem tedy možnost  otestovat pro CanonKlub.cz objektivy  TAMRON SP 35 f/1.8, TAMRON SP 45 f/1.8, SAMYANG 14 f/2.8 A SAMYANG 12 f/2.8. Za zmínku snad stojí, že TAMRONy jsou stabilizované a SAMYANG mají jen manuální ostření. Jsem zvědavý na výsledky.

Praha, kampa

To místo má tolik tváří a nálad, že by tam,  člověk chtěl  stát s tím foťákem celé dny.

Na 4foto.cz vyšel se mnou rozhovor o fotografování v toskánsku, kam jezdím každý rok na několik týdnů

Citace části rozhovoru pro 4foto.cz:Co máš v Toskánku nejraději?Joooo, tak na to je těžká odpověď. Nejraději tam mám určitě tu přírodu – jak by ne, když tam dělám tolik let krajinářský photoworkshop a fotoexpedici 😀 Když tak stojíš brzy ráno v 5:15 někde u Belvedere blízko Pienzy, nad kterou se právě zvedá slunce, nad terénem se válí mlha, vysoko na obloze neviditelní štěbetají zpěváčci, máš foťák na stativu a čekáš na každou změnu světla… je to zážitek. Chceš si jej uchovat, ale ani ty fotografie k tomu nestačí. Jak říká klasik: “Na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti mrazem, ale stálo to za to.” Pak se na 4 hodiny spustí divadlo tisíců barev, tisíců kompozic, chvilkových záchvěvů mlhy a větru, a k tomu všemu se někde v mlze ozývají výkřiky užaslých šťastných fotografů… Tak tohle mám nejraději. Celý rozhovor zde